Vyrůstala jsem ve vesnici na Českomoravské vysočině. Od mala jsem žila mezi domácími zvířaty, která chovali babička

a dědeček. Na zahradě rostla zelenina, kterou jsme na jaře seli. V létě jsme sušili seno pro kozu a králíky, v zimě jsme chodili do lesa na dřevo, kterým jsme topili.

Na vysoké škole jsem se začala zajímat o ekologické zemědělství a trh biopotravin a také tam jsem poprvé uslyšela sousloví „waldorfská pedagogika“.

S přáteli jsem pomáhala rozběhnout komerční projekt ALBIO. Bioprodejny, biorestaurace a Informační centrum

o ekologickém zemědělství a biopotravinách mělo pomoci k rozšíření spotřeby ekologicky vypěstovaných potravin.

Po studiu jsem odjela na Nový Zéland. Na různých ekologických farmách jsem si stále více uvědomovala, že práce se zemí je pro mne inspirující a radostná.

Po návratu jsem začala studovat waldorfský seminář a pochopila jsem, proč ve mně tehdy na VŠ sousloví „waldorfská pedagogika“ tolik zarezonovalo. Studium mi odpovídalo na mnoho otázek, které jsem v sobě od období puberty nesla.

Na Základní škole waldorfské v Praze 5 – Jinonicích jsem se stala třídní učitelkou a působila v této roli devět let. Poznala jsem, jak je učební plán pro každý rok druhého sedmiletí moudře uzpůsoben a jak jsou děti a dospívající oslovováni nosnými tématy, která si každý ročník nese.

Své poznatky a zkušenosti s prací s dětmi, lidmi i Zemí bych ráda rozvíjela dál v těsnějším propojení s koloběhem roku

a s činorodou prací v prostoru Dvora Sofie.